DSC_0333

Nebát se a pomáhat!

Možná jsem motto prvního československého prezidenta trochu pomotal, nicméně takto více vyjadřuje to, jakým způsobem pracujeme. Věřím, že mi to bude odpuštěno.

Zasvětit byť jen část svého života pomoci druhým je krok, který člověka změní. Bez výjimky. Ono totiž pomoc druhým není ani tak prací, jako posláním.

Když jsme zřizovali středisko výchovné péče, nevěděli jsme do čeho přesně jdeme. Měli jsme četné teoretické znalosti, praktické zkušenosti s prací s poruchami chování, dokonce jsme měli i přehled o tom, jak fungují jiná střediska. Ale stále u nás přetrvával dojem, že bychom chtěli nabídnout ještě něco trochu jiného, než je v Čechách běžně nabízeno.

Jak zmiňuji i v úvodním článku, přeci jen jsme se nakonec vydali jinou cestou. Naším cílem bylo vytvořit organizaci, která je zaštítěna autoritou MŠMT, která postupuje v souladu se všemi platnými zákony a normami, ale která přináší do oblasti primární prevence trochu čerstvého vzduchu.

Nechtěli jsme být tuctovým školským poradenským pracovištěm. Od tohoto tu jsou přeci jen zařízení jiná. Chtěli jsme být moderním, progresivním terapeutickým centrem. A toho se nám nakonec podařilo dosáhnout.

Již po několika měsících zkušebního provozu k nám pravidelně dochází desítky klientů, z nichž velká část již většinu svých problémů vyřešila. A cíleně užívám pojem vyřešila. My jsme si nechtěli převzít roli „spasitele“, nýbrž roli odborného rádce, kouče, který provází klienty a jejich rodiny v náročném období života a cílenou terapeutickou prací je směřuje k lepšímu životu. A to se nám, díkybohu, zatím daří.

K čemu je středisko výchovné péče?

Nerad bych se zde dlouze rozepisoval, co to vlastně střediska výchovné péče jsou. Rámcově bych uvedl, že se jedná o „školská poradenská pracoviště, která poskytují preventivně-výchovnou péči dětem a mládeži ohrožené možností vzniku a rozvoje poruch chování“. Uf, tolik definice na úvod. Více bych si vás v této souvislosti dovolil odkázat na stránky MŠMT, konkrétně na tu část, která o střediscích pojednává.

Ale abych dostál nadpisu, který jsem pro tento odstavec zvolil, zodpovím, k čemu jsou střediska vlastně dobrá. Nebo k čemu je dobré to naše.

Jednak pro rodiče, opatrovníky, pěstouny. Pro takové, jejichž dítě se z rozličných, často neznámých důvodů, potýká se sociálně-patologickými jevy nebo poruchami chování (nerespektování rodičů a jiných autorit, zhoršený prospěch ve škole, vyrušování ve škole, záškoláctví, drobné krádeže, šikana, násilí, agresivita, užívání omamných a psychotropních látek, alkohol, promiskuita, suicidální pokusy aj.). Rodiny vystavené tlaku podobných událostí většinou trpí nedostatečnou komunikací, rezignací rodičů, partnerskými a vztahovými problémy a celkovým nesouladem v rodině. Nezřídka kdy jsou prohřešky dítěte řešeny v kompetenci OSPOD, popř. PČR. Ustát takové životní situace není lehké. A právě při jejich řešení je nejvhodnější volbou zvolit pomoc. Navíc pomoc takovou, která je objektivní, profesionální a zejména zcela zdarma. Tu poskytuje pouze středisko výchovné péče. To společně s osobami odpovědnými za výchovu spolupracuje tak dlouho, dokud nejsou stěžejní problémy zcela eliminovány a dokud není situace v rodině dostatečně stabilizovaná. Tato spolupráce je otevřená a dobrovolná. Výhodou této spolupráce je i to, že i osoby odpovědné za výchovu mohou využívat specializované služby střediska, např. psychologické a terapeutické služby.

Konkrétní problémy jsou řešeny primárně ambulantními schůzkami, povětšinou hodinovými, opakovanými po čtrnácti dnech. Těchto služeb mohou využívat klienti až do 26 let věku. To je vhodné i pro ty, kteří ukončili ústavní výchovu a chtějí úspěšně vstoupit do světa dospělých.

V případě, že to situace vyžaduje a rodič si o tuto službu zažádá, existuje i možnost umístění klienta do stacionárního oddělení. Jedná se o měsíc trvající celodenní program, klient u nás ale nepřespává. V dopoledních hodinách probíhá výuka s naším učitelem, v odpoledních pak terapeutická činnost pod dohledem zkušených vychovatelů a dalších odborníků. Výhodou tohoto programu je to, že díky časově intenzivnější práci s klientem můžeme efektivně ovlivňovat jeho životní postoje a hodnotový žebříček. Nespornou výhodou je i individuální školní příprava s klientem a také to, že i rodina si může od situace trochu odlehčit. Do stacionárního oddělení lze umístit klienta až do 18 let.

Nastane-li situace, že je nezbytné s dítětem z různých důvodů pracovat zcela mimo domácí prostředí, může středisko poskytnout i pobytové oddělení, v němž v předem dohodnutém časovém rozsahu dítě pobývá a podstupuje program obdobný tomu ve stacionárním oddělení. Do tohoto oddělení je možné umístit děti do 15 let.

Nebo pro pracovníky OSPOD, občanská sdružení, nadace a soudy. Při své práci se tito pracovníci mnohokrát setkávají s klienty, jejichž problémy je možné ještě stále řešit na úrovni prevence. Většinou tomu tak bývá ještě před tím, než se začne uvažovat o ústavní či ochranné výchově. Takovým klientům je dobré doporučit, popř. nařídit spolupráci se střediskem výchovné péče. Středisko s klienty dlouhodobě spolupracuje a průběžně informuje zadavatele zakázky o průběhu a efektivitě spolupráce. Vysoké procento klientů podstoupí ambulantní ošetření a již nadále nepotřebuje další pomoc. To je ideální stav. V případě neúspěchu se pak využívá stacionární nebo pobytové oddělení.

Anebo pro školy. Přestože školy jsou dnes již většinou plně personálně vybavené školními preventisty, výchovnými poradci, speciálními pedagogy a psychology, není výjimkou, že s různými problémy si neví rady, nebo o nich vůbec neví. Předem je nutné si uvědomit, že to je zcela přirozené. Pohled z venčí totiž bývá méně zatížen vnitřními poměry, interakcemi a vztahy. Požádat o pomoc nikdy není ostuda! Pracovníci střediska do škol nikdy nevstupují proto, aby hodnotili. Ale jen proto, aby pomohli. Služby střediska se nicméně kromě sociometrických šetření a aktivních řešení problémů zaměřují také na oblast preventivních programů – nejčastěji formou přednášek pro děti nebo i pro zaměstnance škol.

Úspěšnost naší práce stojí především na zkušeném teamu rozličných odborníků. Dílčími případy se komunitně zabývá psycholog, speciální pedagog – etoped, učitel, sociální pracovnice a jednotliví konzultanti. Veškeré naše profesní působení vedeme společným směrem, a sice v zájmu dítěte, potažmo pak i celé rodiny.

Zajímá-li vás blíže práce střediska výchovné péče, můžete shlédnout naše oficiální webové stránky, nebo se za námi klidně přijet rovnou podívat. Rádi vás provedeme a seznámíme s naší činností.

Autor

Sáva Arabadžiev

Ve Výchovném ústavu v Pšově pracuji od roku 2012, nejprve jako pedagog volného času, od roku 2014 pak jako vedoucí Střediska výchovné péče. Dále zde působím jako správce webových stránek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *