Pobytový program SVP – 1. Běh 2015

Středisko výchovné péče Pšov spouští dvouměsíční pobytový program pro děti do 18 let. Spuštěna bude koedukovaná skupina pro maximální počet 8 dětí. Datum nástupu byl stanoven na 1. října 2015, poslední den programu pak připadá na 30. listopadu 2015. Máte-li zájem o podobné služby, neváhejte nás kontaktovat.

Pět situací, kdy je vhodné vyhledat SVP (3. díl)

Ve třetím dílu této série se vžijeme do role pracovníků škol, kteří by mohli mít zájem o využití služeb střediska výchovné péče.

  1. V naší škole je problémová třída, se kterou si nikdo neví rady. Potíže s nimi narůstají, nikdo z učitelů je nemá rád
  2. Ve své třídě jsem si všimnul náznaků šikany, ale je těžké vše odhalit
  3. V mé třídě je jeden žák, který se ostatních straní. Nemyslím si, že by mu spolužáci ubližovali, ale něco ho trápí
  4. Jeden z žáků má výrazné potíže s učením, a to i tehdy, když se skutečně snaží odvést dobrý výkon
  5. Jeden z žáků je plachý, chodí špinavý, nepřipravený, ztrácí věci, občas vidím na jeho těle nějaké šrámy

Jste zaměstnanec školy a nacházíte se v některé z výše uvedených situací? Neváhejte nás kontaktovat, nově můžete o naše služby zažádat vyplněním jednoduché dotazníku a my se vám brzy ozveme.

Jak na autogenní trénink – stručný návod

Abych dostál svému slibu z minulého článku, rozhodl jsem se vytvořit článek obsahující stručný návod, jak praktikovat autogenní trénink.

Značná výhoda všech podobných autoregulačních cvičení je ta, že k jejich vyzkoušení nepotřebujete nic jiného, než jen sami sebe, a maximálně trochu klidu, popř. trochu místa (po zdárném nácviku však nepotřebujete ani klid, a dokonce ani místo – můžete je v určité podobě praktikovat třeba při cestě metrem).

Pokračování textu Jak na autogenní trénink – stručný návod

„Chci změnu“

Abychom případným zájemcům o služby SVP ulehčili pomyslný „první krok“, rozhodli jsme se zprovoznit systém elektronické žádosti. Pokud máte jakýkoliv problém, se kterým vám může SVP pomoci, není nic jednoduššího, než vyplnit krátký dotazník a počkat, až se vám ozveme.

Autogenní trénink jako autoregulační terapie v praxi

Žijeme v 21. století, které se vyznačuje krajně výkonově orientovanou společností, zejména v západním a prozápadním světě. Současné technologie se vyvíjejí tak, aby veškerá jejich aktivit a činnost byla stále efektivnější, rychlejší.

I díky tomuto procesnímu urychlování se nároky na společenské tempo neustále zvyšují. Nicméně nejslabším článkem tohoto řetězu je právě člověk. Ten však s tímto trendem nestíhá držet krok. Abychom mohli v současném světě uspět, je nám na bedra kladeno obrovské břímě, které nejen že musíme bez klopýtnutí nosit, dokonce s ním musíme běžet nekonečný maraton.

I člověk se stejně jako každý jiný stroj s rostoucí zátěží opotřebovává. Na rozdíl od běžného stroje je však člověk desítky tisíc let starým konceptem, neboť neprochází žádnou pravidelnou aktualizací, nevychází nové verze.

Možná i právě proto, že rychlost vývoje lidského druhu po té morfologické stránce nestíhá vývoj společenský a rozumový, obdařila nás příroda jednou úžasnou schopností, která nemá ve světě techniky obdoby. O této vlastnosti již věděli naši předci tisíce let před Kristem a my to dnes znovu pozvolna objevujeme – autoregulace.

Můžeme se pouze dohadovat, proč je této schopnosti věnováno tak málo prostoru a tak málo zájmu ze strany médií. Tlak farmaceutických společností zřejmě upřednostňuje jiné postupy, to by však bylo úplně na jiný článek.

V tomto článku bych si jednak dovolil představit ne každému známou techniku autogenního tréninku a poté ve zkratce vysvětlit její souvislost s naší prací.

Pokračování textu Autogenní trénink jako autoregulační terapie v praxi

Hon na Beránka – Porada SVP

Dne 24. 3. 2015 jsme se sešli v příjemném prostředí salónku restaurace „Bílý beránek“ v Kadani k první poradě SVP mimo zdi zařízení. Pro přespolní účastníky byla již před zahájením připravena bojovka, která by se dala nazvat: Najdi si nás. Přestože většina z nás hledala symboliku bílého beránka, k úspěchu nás stoprocentně dovedl před vchodem zaparkovaný automobil vedoucího.

Pokračování textu Hon na Beránka – Porada SVP

Šikana učitelů z pohledu SVP (a jak o ní hovořil PhDr. Sáva Arabadžiev)

Již před sedmi lety se PhDr. Sáva Arabadžiev nebál otevřeně hovořit o věcech, o kterých i dnes mnozí odborníci neradi slyší. O tom, co si spousta lidí nepřipustí, co ředitelé škol přechází a skrývají. Problém, který se však i v současné společnosti vyskytuje ne zrovna sporadicky.

Reaguji tímto na článek vydaný mimo jiné v Učitelských novinách, pojednávající o fenoménu šikany. Šikany ze školního prostředí. Nicméně obětí není slabý žák, nýbrž sám učitel.

Uvolnění morálky v porevolučním období se stále více projevuje v chování mladé generace. Respekt z autority učitele a školy jako vzdělávací instituce již dávno vymizel.

Ve středisku výchovné péče se dostáváme do civilních škol takřka pravidelně – komunikujeme s učiteli, s výchovnými poradci, s řediteli. Současné naladění třídních kolektivů je spíše nepřátelské – takové, kdy se úhlavním nepřítelem stává pedagogický sbor. To, že školy rámcově stále fungují, je určitá setrvačnost, víceméně podpořená autoritou několika málo osob na každé škole – někdy ředitelem, jindy výchovným poradcem nebo zkušeným pedagogem. Zásadní překážkou se stává situace, kdy je učitel mající obdobný problém označen za „neschopného“.

Pedagog nemá žádné možnosti dítě zvládnout jinak, než svými dovednostmi v oblasti verbálních schopností, pedagogického umu a přirozené autority.

Stěžejním atributem při práci s problémovým neřešitelným kolektivem je vstup externistů. Situace může být mnohdy natolik vyhrocená, že již není možné ji dostatečně efektivně řešit vnitřními systémy. Vstup odborníků z poradenských pracovišť narušuje určitý zaběhnutý stereotyp. Navíc tyto organizace sdružují převážně speciální pedagogy, etopedy – tedy odborníky na práci s poruchami chování. Podobné poradenské a intervenční služby však nemají ve škole za úkol hodnotit kvalitu výchovně vzdělávacího procesu, nemají ani kritickou funkci. Spíše by měly být pomocnou rukou pro zaměstnance školy, která podpoří jejich vlastní autoritu.

Ve školství nás čeká složitá cesta. Učitelé mnohdy nevidí svoji pedagogickou činnost jako perspektivní a jako poslání ji vnímá už jen malý zlomek pedagogických pracovníků. Ředitelé škol také složitě, někdy i marně hledají nástroje, které by jim pomohly pedagogy motivovat.

V souvislosti s touto problematikou nabízejí odborné vstupy do škol a do konkrétních tříd různé instituce – a to v různé podobě, v rozličném rozsahu a ve velmi rozdílné kvalitě. Je důležité vyhledat tu nejvhodnější pomoc a nenechat se odradit již předchozími neúspěšnými spolupracemi. Také je vhodné zvážit jaký typ konkrétní služby je pro daný pedagogický personál nejlepší – někdy stačí odborná beseda, která nasměruje myšlení zaměstnanců správným směrem, jindy je zas nutná intenzivní systematická práce s daným dětským kolektivem.

Abychom mohli eliminovat šikanu učitelů, nesmíme přehlížet především šikanu mezi dětmi. Přechodový můstek od šikany dětí, k šikaně dospělých je jen velice neznatelný. Agresoři, jako tvůrci šikanujícího prostředí jsou obvykle velice sociálně zdatní a v souvislosti s nedostatkem empatie a citovou plochostí, velmi dobře odhadují a působí na slabé stránky obětí. V tomto případě i pedagogů.

Rozhodně doporučuji si pročíst celý článek o šikaně učitelů a v případě, že se vás tato problematika jakkoliv týká, neváhejte nás kontaktovat a podělit se s námi o váš problém. Nezávazně.